Nová smečka

Když jsem o něco povyrostla, má matka mi vyprávěla o nebezpečí, které se skrývá daleko v hlubokém lese. Vyprávěla mi také o tom, jak je každý rok chodili navštívit šelmy a krást jim potravu, protože je už nebavilo se honit za malými zvířaty.Měli většinou štěstí, protože měli vždy plán a bylo jich mnohem víc. Byli také mnohem chytřejší, takže byli vždy připraveni na boj.Po několika měsících když jsme odpočívali, jeden z našich členů cítil cizí pach, pach který už někdy cítil. Najednou se z křoví ozýval řev. Všichni vlci nastražili uši a já sem si říkala co se děje. Po tiché chvilce vyskočili šelmy z křoví. Bylo jich strašně moc. Všichni byli v šoku a já se bála o svůj život. Matka mi řekla ať se jdu schovat. Rychle jsem běžela co mi síly stačili a schovala se do úkrytu, kterému jsem říkala vlčí tlapka. Bylo to mé nejoblíbenější místo a nikomu jsem o něm neřekla. Po několika hodinách jsem odvážně vylezla, ale všichni z mé smečky byli mrtví. Dokonce i mí rodiče. S pláčem jsem se s nimi rozloučila a šla jsem dlouhou cestou, kterou jsem neznala. Ušla jsem několik mil až jsem cítila cizí puch. Cítila jsem vlky a tak jsem se vydala po stopě. Narazila jsem na smečku. Ze začátku jsem se bála zeptat, jestli u nich můžu zůstat. Nakonec jsem jim řekla můj příběh a mohla jsem u nich být.

200 darwenů. Akorát mě zaráží jedna věc....
Úkrit? Vážně? chápu že se někdy někdo může omylem splést, ale jestli jsi to myslela vážně, tak potěš koště