Společný pokec

Domluvila jsem se s Hirkou, že dnes přijde ke mně, prostě na pokec. A kdo ví, třeba přijde i někdo další. Celý den jsem svoje doupě uklízela, upravovala a prostě zútulňovala(nevím jak se to píše). Angela se mi tam pořád pletla pod nohy, tak jsem jí slíbila že se mnou může jít na lov, pokud se mi přestane plést pod tlapky. Tak, poslední úpravy a pak hurá na lov! Rychle ještě musím na tržiště, vypůjčit si kožešiny A pak už opravdu na ten lov. Domů jsem se vrátila s jelení a mývalí kožešinou, kterou pak půjdu vrátit. Úpravy byly hotovy a já se s Angelou vydala na lov. Do nory jsme pak přinesly pár králíků, 2 krysy a jednu lišku. Já vím, není to nic extra, ale má přijít jen Hirka, možná i s Raily. Pak už jsem jen doprostřed postavila vonnou svíčku a zapálila ji. Tak, doupě je uklizené, jídlo je, teď už jen čekat.

Doběhla jsem s malým zpožděním. „Ahoj, Lady." pozdravil jsem ji. „Omlouvám se za pozdní příchod. Zdržela jsem se na lovu s vlčaty." obhájila jsem své opoždění.

,,To vůbec nevadí, pojď posaď se a pokud máš hlad klidně si nabídni." Řekla jsem a tlapkou jsem ukázala na kteroukoli z kožešin.

,,A, ahoj Hirko" Řekla jsem, protože jsem si uvědomila že jsem nepozdravila.

Posadila jsem se na kousek jelení kožešiny. Ocas jsem smotala okolo sebe. „Děkuju, ale teď nemám moc hlad." odmítla jsem jídlo. „Ale klidně si dám za chvíli." nechtěla jsem být moc nezdvořilá. Přece jen jsem host a Lady si s tím dala práci.

,,Dobře, je to tvoje volba," odpověděla jsem a sedla si na mývalí kožešinu.

„A jak se ti daří?"optala jsem se. Poslední dobou jsem nebyla nějak extra v kontaktu s ostatnimi členy smečky.

,,No, jde to. Docela mě potěšil takový, doslova nával, nových členů. A jak se daří tobě?"

„Mám se dobře, vlčata jsou hodná. Rime mi pomáhá s čím může. Nemám si na co stěžovat." odmlčela jsme se. „Jen mě trápí pomyšlení na kroniku. Dlouho jsem do ní nic nepřidala a ani nevím co bych tam měla přidat." sklopila jsem zrak k zemi.

,,Do kroniky?" Zbystřila jsem a nastražila uši. O té jsem ještě nic moc nevěděla. ,,Ty píšeš kroniku?" Začala jsem se na Hirku dívat úplně z jiného pohledu.

„Ano, jako Gama mám povinnost sepisovat důležité události naší smečky." napřijmila jsem se, abych ukázala hrdost na své postavení. „Mým nejlepším zápisem je myslím..." zapřemýšlela jsem se, ale němé by to být tak těžké, když jsem sepsala jen dvě události. „... o válce proti cizí smečce." vyřkla jsem své konečné rozhodnutí.

,,Teda, to je úžasné! Já jsem vždy chtěla psát kroniku." Vykřikla jsem ale pak jsem si uvědomila, že bych víc než psát kroniku možná chtěla být něčím jiným. Bojovat, nebo hlídkovat. Vzrušovalo mě dobrodružství, ale když píšete kroniku moc dobrodružství se nestane. I přesto je zajímavé ji psát.

„Někdy bych tě měla pozvat k nám, ať se na kroniku můžeš podívat. Jedním z dalších takových úkolů co mám, je jí chránit." usmála jsme se.

„A čím bys chtěla být až dostaneš na výběr?" zvědavě jsem na ni pokukovala.

,,Ano, to by bylo úžasné! Chtěla bych ji vidět." Pak jsem znejistěla. Přemýšlela jsem, co odpovědět. ,,Až se stanu sigmou, chtěla bych být hlídka. Musí to být úžasné, hlídkovat. Dobrodružství by číhalo na každém rohu. Nebo taky ne. I když, ještě nevím." Řekla jsem a povzdychla si.

„Já jsem se ze začátku chtěla taky stát hlídkou, ale nebyla k tomu možnost. Dalším takovým mým snam bylo stát se mágem. Pak ovšem přišla ta nabídka stát se Gamaou." odmlčela jsme se. " Taková nabídka ti přijde jednou zažívot, tak jsem ji přijala a kdo ví co by se stalo kdybych udělala opak. Mám ráda dobrodružství, kdo ne? Miluju vánek, který si pohrává s větvemi smrku, vodu která naráží do kamenů, na těhle místech se mi přemýšlí nejlépe."

,,Ano, taková místa jako jsou zde, se jinde opravdu těžko hledají."

Pokyvala jsem hlavou na souhlas. Mezitím jsem si přitáhla jednoho z králíků. Chuť k jídlu mě nakonec premohla a já se pustila do čerstvého masa.

„Myslíš si, že bych se mohla stát hlídkou?" opatrně jsem se zeptala. „Když nad tím přemýšlím, Wolfy je Beta a zároveň patří k hlídce." váhávě jsem námitla.

Povzdechla jsem si a přitáhla si jednu krysu. Vzpomněla jsem si na mou bývalou smečku. A na sen, který se mi zdál dnes v noci. Mám o tom říct Hirce? Asi ne, nechám si to pro sebe. Místo toho jsem si vzpomněla na Angelu, která si hraje někde venku. A ta vzpomínka na mou bývalou smečku se nedala odehnat. Byla to ale až příliš bolestná vzpomínka, na to abych se s ní svěřila Hirce, nebo jakémukoliv jinému vlku.

Vytrhla jsem se ze zamyšlení, a uslyšela jsem Hirčinu otázku. ,,Jak to myslíš?" Nepochopila jsem to. No co. Stává se.

Všimla jsem si, že Lady znejistěla. „Řekla jsem něco špatně?" optala jsem se jí ve snaze zjistit co se stalo nebo co jsem provedla.

,,Ne, jen jsem nepochopila otázku."

„Jestli bych se taky mohla stát hlídkou, kdybych měla někoho do páru." oddechl jsem si. Lady to asi jen nepochopila z mého sformulování vět.

,,Asi ano, vypadá to tak. Jen stačí sehnat někoho druhého." Asi vím kam tím míří, ale jenom asi.