Povýšení Lady Snow

Tiše jsem přišla, posadila se a povzdechla si. Špatné to časy pro smečku.

Přiklusala jsem na místo svého prvního povýšení, celá šťastná a pozdravila jsem naši Alfu, která už tam čekala.

Rychle jsem přiběhla na předem určené místo a pozdravila Alfu.

Těsně zamnou přiběhla Lady Snow.,, Á ahoj!“ usmála jsem se na ni.

,,Ahoj Jessi!" Radostně jsem pozdravila vlčici a pomyslela si, aspoň někdo.

,,Ahoj všem. Jak jste se poslední dobou měli? Příliš často se tu, bohužel, neukazuji..."

,,Myslím že můžeme začít. Ne snad?"

,, Ano, docela dobře.“ usmála jsem se na Alfu.,, Jak myslíte.“ odpověděla jsem na druhou otázku.

,,Měla jsem se dobře, Angela je hodná a vůbec se nám daří dobře. Děkuji za optání." Řekla jsem a posléze dodala ,,Ano, myslím že můžeme začít."

Náznakem jsem všem pokynula, aby se postavili opodál a Lady Snow se postavila naproti mě.

Postavila jsem se naproti Amintě.

Postavila jsem se s úsměvem od ucha k uchu. Pamatuji si jak jsem na jejím místě stála já.

Lady Snow, omego ze smečky Ambodie, vlče Rhey a Dextera. Přísaháš a slibuješ tu přede všemi, že své nové postavení budeš užívat zodpovědně a nikdy ho nevyužiješ proti ostatním s vědomím, že při porušení této přísahy tě čeká patřičný trest?

Rychle jsem přiběhl na místo a Alfě jsem dal náznak omluvy.

,,Přísahám a slibuji tu přede všemi, že své nové postavení budu užívat zodpovědně a nikdy ho nevyužiji proti ostatním a přijímám trest, pokud to poruším." Řekla jsem a jedno ucho jsem nenápadně otočila k příchozímu Blackmoonovi tak, aby si toho nikdo nevšiml.

Blackmoona jsem si nevšímala. Povýšení bylo v plném proudu, teď nebyl čas věnovat pozornost jeho příchodu.
,,Vždy budeš chránit slabší před silnějšími, budeš ctít spravedlnost a Ambodiaské patero?"

Na Blackmoona jsem hodila kyselý obličej, ale pak odvrátila pohled opět na dva vlky.

,,Vždy budu chránit slabší před silnějšími a budu ctít spravedlnost a Ambodijské patero." Zopakovala jsem po Amintě a ucho navrátila zpět do původní polohy.

Na chvíli jsem se na Jessi ironicky usmál a pak poslouchal Alfu a budoucí Sigmu.

Lehce jsem se napřímila. ,,Přísaháš, že vždy budeš ctít Alfu, jako jsi ctila doteď a budeš ctít vyšší postavení, jako jsi ctila doteď?"

,,Přísahám, že vždy budu ctít Alfu, jako jsem ctila doteď a budu ctít vyšší postavení, jako jsem ctila doteď." Zopakovala jsem a svoji pozornost jsem přenesla jen a jen na Amintu.

Lehce jsem poodstoupila a natočila se ke všem ostatním. ,,Vaše Sigma."

,, Gratuluji!“ vypískla jsem.

,, Velká gratulace.“ usmál jsem se.

,,Děkuji!" Vykřikla jsem a uvnitř jsem cítila směsici pocitů. Nad vším ale převládala radost a tak jsem na všechny vycenila své tesáky v přímo obřím vlčím úsměvu. Potěšilo mě, že vše proběhlo tak hladce, ale taky trošku zamrzelo, že přišlo tak málo vlků. Ale co, možná někdy příště. Pomyslela jsem si a pro sebe jsem se usmála.