Matka hlídání

Tohle se událo před Belliinou smrtí...

,, Další den povinností...“ povzdychla jsem si, když jsem šla menším lesíkem k Louce bohů. Tlapky se mi mírně propadaly ve hlíně s mírně porosenou trávou. Barva trávy se pomalu začala měnit v nažluvatělou. Vyskočila jsem na kámen porostlý barevným lišejníkem a vyhlížela svá vlčata s opatrovnicemi. Mezitím jsem se koukala okolo sebe na krásnou barevnou přírodu. Zachvíli příjde zima a to bude pro všechny těžké období. Potravy bude méně a bude to těžké i s hlídkou nebo vlčaty. Má srst se pomalu začala hustit a zima byla čím dál větší.
,, Ahojky Jess. Tady jsou.“ řekla Lady a přitáhla vlčata kemně. Někdy my připadalo, že se jich potřebujou zbavit co nejdříve, ale mě to nevadilo. Hirka taktéž pozdravila a já přikývla na zpáteční pozdrav. Vlčata jsem si převzala a než by jste stihli říct vlk, byly pryč.
,, Tak pojďte vlčata.“ mrskla jsem ocasem a vstala. Vlčata mě následovala.,, Dnes půjdeme na lov. Musíte se co nejdříve naučit lovit, budou z vás zachvíli dospělí vlci.“ šmikla jsem ouškem. Některá "vlčata" byla skoro stejně velká jako já. Zastavila jsem se a zavyla. Sedla jsem si a vyčkávala. Bell, mé malé vlče, přiběhla z křoví a povalila každé vlče na zem. Opodál stál Blackmoon. Přišel kemně a přátelsky mi olízl ouško.
,, Půjdeme už? Půjdeme už?“ ptala se nedočkavě Bell.,, Samozřejmně.“ usmála jsem se. Celá naše parta se teda vydala na bezpěčné místo k menšímu lesíku u Louky bohů, kde se učilo snad každé vlče lovu. Když jsme došly na místo zastavila jsem se a prohlížela si terén. Zanedlouho jsem chytila stopu. Byl to jelen, ale pro vlčata by to bylo moc těžké. Rozhodla jsem se jim teda ukázat, jak loví ostatní vlci a jak budou jednou lovit i oni. Přikrčila jsem se a ostatní vlci udělaly totéž. Chvíly jsem se plížila, až narazila na kořist. Vlčatům jsem dala signál, aby zastavila. Já se připlížila blíž. Čekala jsem na pravou chvíli, až bude jelen ignorovat vše co se okolo něj děje. Vyskočila jsem na něj, ale pak zahlédla i srny. Docela dost srn. Srny utíkaly, ale já si nevybrala zrovna dobře. Jelen chránil své stádo a během okamžiku jsem byla dole. Postavil se proti mě s obrovskými parohy a já na něj vrčela. Zachvíli se velde mě postavil i Blackmoon. Vrčel taktéž. Koukala jsem se na jelena, ale pořád jsem kontrolovala vlčata, která upjatě koukala na naš souboj. Zkoušely jsme ho zkrotit, ale jelen byl až moc silný. Oba jsme po několikáté skončily na zemi. Teď jsem si opravdu řekla, že to nebyl dobrý výběr. Jelen se proti nám rozeběhl a my si daly odstup. Při spáteční cestě jsme popadly vlčata a sprintem utekly o kousek dál. Udýchaně jsme pustily vlčata.,, Vidíte? I vlci můžou být ohroženi kořistí...“ mrskla jsem ocáskem.,, Pojďme o kousek dál má vlčata.
  Zanedlouho jsme potkali další kořist tentokrát to byl zajíc, ale i tak by to bylo pro vlčata lepší.,, Teď se pozorně dívejte.“ přitiskla jsem se k zemi a pomalu se plížila ke kořisti. Zastavila jsem a čekala na správnou chvíli. Pak vyskočila a chytla kořist do tlamy. Po chvíli byl zajíc mrtvý.,, Teď vy vlčata.“ usmála se. Vlčata zavětřila a Black s Jess jim dávali pokyny. Vlčata vše udělala správně a zanedlouho viděla zajíce. Všichna se připlížila ke kořisti a zanedlouho vyskočila. Všechna vlčata se vrhla na králíka. Králík byl zanedlouho mrtvý, ale vlčata se o něj prala. Jessi zvedla králíka a vlčata ho pustila králíka dala Blackovi a přišla opět k vlčatům.,, Musíte spolupracovat, jinak to nejde... Myslela jsem, že to umíte, že jsem vám to říkala...“ zavrčela. Pak se ale uklidnila. Jsou to jen vlčata...,, Uznám, že to nebylo tak špatné jako včera. Stačí trocha tréninku a myslím, že vám to půjde lépe.“ mrkla na ně.
  Jess se otočila a vlčata jí následovala. Došli k Jessiinu doupěti a tam si snědli králíka. Tedy spíše vlčata, protože jim tu výhru ponechala. Vlčata se najedla a zanedlouho přišly opatrovnice a vlčata si odnesly domů. Byl to docela hezký den...

540D