Co se dělo před oslavou?

,, Jessi? Jessi!“ volal na ní jakýsi hlas. Jessi otevřela své oči plné ospalků a dívala se okolo sebe, odkud se tento hlas bere. V dáli se objevila její věrná kamarádka a zároveň její Alfa. Jessi neprodleně vstala a začala si co nejrychleji upravovat kožíšek. Wolfy k ní udýchaně přiklusala a svěsila hlavu. Poté se jí podívala do obličeje. Jessi se v tu chvíli cítila nervózně a zároveň měla strach, že se něco stalo.
,, Určitě víš o dnešním večeru že?“ mrskla ocasem. Jessi mírně přikývla.,, Podle tradice se na takovýto soler slaví společně s bohy. Na jejich počest, se vlci nabarví barvami. Má to simbolizovat úctu a vděk. Myslíš, že bys mohla zajít na Tržiště a převzít je? Už to mám domluvené s Witannem. Musím ještě něco vyřídit. “ šmikla ušima. ,, Samozřejmě a s radostí.“ usmála se Jess. Alfa přikývla na prokázání vděku a obě vlčice se rozešly.
  Les byl pokritý sněhem a celý les byl osvícen bílou barvou. Bylo to opravdu překrásné. Cesta byla taktéž pokryta sněhem. Když dorazila na místo, Wilann už čekal před svým doupětem a v tlamičce držel potřebné barvy.
,, Tady to je.“ usmál se. Jessi se nejprve vyděsila, že o předání ví, ale pak poděkovala a odběhla směrem k Alfiině jeskyni. Prošla docela dlouhou loukou, až se dostala k určenému místu. Jess si upravila kožíšek a pak mírně štěkla, aby věděla Alfa o její přítomnosti. Nikdo se však neozval. Jess vydala stejný štěkot podruhé, ale stále se nikdo neozýval. Rozhodla se tedy, že vejde dovnitř. Asi by správně do její jeskyně lézt neměla, ale měla o ní starost. Než vešla do středu jeskyně, zaslechla štěkot. Jessi se otočila a uviděla Alfu jak stojí před jeskyní.
,, Promiň Wolfy. Bála jsem se o tebe.“ řekla Jess a cítila se trapně. Alfa se však pousmála a vešla do jeskyně také. Jessi jí předala barvy zabalené ve zvláštním kořínkovém košíku. Alfa odešla hlouběji do své jeskyně, ale Jess stála na svém místě. Váhala, jestli má svou Alfu následovat, či ne, ale nakonec se obrátila a vyšla z jeskyně pokryté lišejníkem a sněhem. Sedla si vedle jeskyně a vyčkávala na její příchod, neboď čekala poděkování. Podle Jessiiných představ se Wolfy opravdu ukázala.,, Děkuji Jessi.“ usmála se a už už chtěla odejít do své jeskyně, jenže v tom se zastavila a otočila se.,, V tento soler večer se setkáme na Louce bohů. Nevím jestli jsem ti to říkala.“ usmála se a pak odskočila do své jeskyně. Jess se zvedla, oklepala se a odešla na své oblíbené místo, tedy k horám Pierwany. Tentokrát nešla přímo na hory, jen si lehla vedle řeky, která tamtudy tekla. Poslouchala krásné přírodní zvuky. V toto roční období byl zvuk jiný. Z nenadání uslyšela povědomé houkání. Podívala se okolo sebe a pak zavětřila. Z dálky přilétala její věrná kamarádka Rain (její sova). Jessi zaměřila zrak jen na ní. Od jejich posledního setkání uběhla opravdu dlouhá doba a proto Jess radostí vrtěla ocáskem a několikrát ze sebe vydala radost vlčete. Sova se pomalu snesla dolů k vlčici a pozdravila svou kamarádku.
,, Dlouho jsem tě neviděla Rain. Kdepak jsi byla? Měla jsem strach, že jsi  mrtvá.“sklopila uši.,,Promiň... Musela jsem do další smečky přenést další zprávu.“ oklepala se.,, Zprávu?“ Zamyslela se Jess.,, Neřekla jsi doufám nějaké tajemství jiné smečce, že ne.“ přísně se na Rain podívala.,, Jednou mě jedna sova požádala o to, abych přišla na území smečky Bloof, kde žijí taktéž vlci. Čekal tam na mě jeden vlk, který mi předal informace, které jsem měla přenést na druhou stranu smečky Ambodie pro smečku Rower. Nevím co v té zprávě bylo, ale bylo to prý důležité.“ zahoukala. Jess se cítila nervózně a měla obavy. Pak si ale uvědomila situaci a zarazila se. Zatřásla s hlavou a řekla:,, Počkat, počkat, počkat. Za prvé proč si tam letěla anižbych o tom věděla?! Za druhé jaká sova? Proč zrovna tebe? Jak jste se domluvily?“ s obavami vstala.,, Moc otázek. Musela jsem tam letět...“ mírně zklopila hlavu.
Po delším řešení Raininy nepřístomnosti se obě rozhodly, že půjdou pomalu ke svému místečku, kde přečkávali noc.
Sluneční vlk už se chystal ku spánku a byl nejvyšší čas, dostavit se na Louku bohů. Proto se po příchodu na své území připravila na tento významný solar. Když se vlčice zbalila, rozloučila se se svou sovou. Při cestě menším lesíkem Jessi napadlo, přinést jako pohoštění nějakého zajíce. Proto se nachvíli zastavila a odložila si pár věcí, které měla sebou. Zavětřila, ale stopu zajíce nenašla. Místo toho našla pachovou stopu divokého prasete. Chvíli šla rychlejším krokem, aby se dostala ke kořisti co nejdříve. Přitom se někdy zastavila a rozhlédla se okolo sebe. Pořád byla ale v pozoru. Když spatřila svůj cíl, pomalu se k němu přiblížila. Prase už vypadalo staře, takže pro ní nebylo těžké ho zkolit. Rozeběhla se a pak se mu zakousla přímo do krku. Prase chvíli dělalo caviky, ale nakonec zranění podlehlo. Jess odtáhla prase směrem ke svým věcem a šla směrem k Louce bohů. Bylo opravdu těžké přenést tak těžké prase na druhou stranu lesa.
Když byla na místě, pozdravila všechny přítomné a sedla si vedle Hirky. Zároveň dala doprostřed prase, které ulovila. Několik vlků si na úlovku pochutnalo a Jess byla ráda. Na místě bylo hodně vlků i s mazlíčky. Například Wolfy-chan, Hirka, nebo Střelka. Celý večer si vlci povídali. Těsně před zahájením oslavy se všichni vlci nabarvili barvami od Witanna. Bylo to tak překrásné a každý vlk vypadal kouzelně. Na naše věrné přátele se taktéž nezapomnělo. Po odpočítání se všichni radovali a oslava byla už v plném proudu. Hráli se hry, které každého bavily.
Po skončení oslav se mladá vlčice se všemi vlky rozloučila a šla navštívit Blackmoona, který ležel u Quantimy.
,, Páni Jess! To je překrásné!“ vykřikl Black.,, Má pravdu.“ usmála se Quantima.,, Wolfy odvedla dobrou práci.“ šmikla ušima a podívala se na svůj kožíšek.,, Tak jak to s ním vypadá?“ mírně zakňučela Jessi.,, Bude vpořádku.“ usmála se Quantima.,, Zítra už bude moct jít domů.“ dodala.
,, Teď vás ale nechám osamotě.“
,, Děkujeme.“
,, Tak vyprávěj Jessi. Jaké to bylo?“
,, Noo...“

Solar = den
(Oslavu nového "roku" najdete podrobněji ve složce Nový rok Amodijský)

450D