Společný pokec

"Přestaň mi utíkat nebo budeš mít stejný trest jako Střelka." pronesla jsem.

"Měla jsem o tebe veliký strach!!„řekla jsem vážně,ale byla jsem ráda že jí nic není

Jaký Jess?

Když jsem ale viděla Bell šťastnou usmála jsem se.

Wolfy mi řekla že my vlčata jsme moc hyperaktivní

Nene

"Střelka ti může vyprávět."

"To je bohužel pravda Nino." usmála jsem se.

Celou tuto scénu jsem sledovala z povzdálí a jen se usmála a kroutila hlavou.

Nojono

Promiň střelo že jsem odešla

,,Nic se neděje." mrkla jsem na Ninu.

Koukala jsem na rozhovor malých vlčat celou dobu.

Popošla jsem k ostatním a lehla si na vyležené místečko.

"Ale Jess to není pravda my nejsme hyperaktivní je jsme ...... jen jsme ......„nevěděla jsem co říct

,,Wolfy? A vezmete mě teda někdy na lov?" otázala jsem se jí s nadějí v hlase.

"Ale za jsem poprvé ulovila králíka usmála jsem se

,,Jste prostě vlčata" dořekla jsem za ní

,, Ale samozřejmě Střelko"

"Nebudeš tomu věřit ale je to pravda." odpověděla jsem Bell.

,,Jééé, já se tak těším!" začala jsem poskakovat na místě.

„Jo a střelko můžu tě naučit lovit"

"Krásný večer že?"Ptala jsem se.

Ano

Podívala jsem se na Nin a Střelu přísně ,,Ale jen pod mým dohledem radši"