Pro magii na tržiště - 1. část

Musím říct, že magie mě vždycky nesmírně fascinovala. Zatím jsem sice neviděla žádného vlka magii používat, ale slyšela jsem toho o ní už mraky. A proto si určitě dovedete představit mé nadšení, když jsem zjistila, že mám našetřeno dost darwenů na koupi druhého stupně magie. To jsem hned začala radostí skákat kolem Wolfy a pištěla jsem jako Ninina myška Olle a snažila se ji přemluvit, abych si ji mohla zajít koupit. A samozřejmě, kdo by mi dokázal odolat, že? A tak nakonec svolila. Nějakým záhadným způsobem se jí podařilo mě aspoň částečně zklidnit a vydala se se mnou směrem k tržišti. Abych pravdu řekla, nikdy předtím jsem tam nebyla, takže jsem byla dost zvědavá a nevynechala jsem jedinou příležitost a neustále jsem Wolfy zahrnovala otázkami. Ze začátku se mi snažila i odpovídat, jenže pak to nejspíš vzdala. A protože vypadala celkem naštvaně, usoudila jsem, že bude lepší dopřát jí aspoň trochu klidu, aby z toho nakupování náhodou nesešlo. A tak jsme nakonec ve zdraví došly až na tržiště.
„Páni!“ vydechla jsem obdivně hned, jak jsme se přiblížili. Nečekala jsem, že to bude tak veliké. Samozřejmě tu teď byli i obchodníci kvůli oslavě Genevaive, ale i tak! Vzrušeně jsem pobíhala od jednoho stánku ke druhému. Tady jsem si přičichla k Witannovým bylinkám, jinde zas vyzkoušela nějaké brnění – bohužel mi bylo tak velké, že jsem se mohla pohodlně rozvalit i v helmě nejmenší velikosti. A u Malcolma jsem zas dostala chuť na něco dobrého. Nabídl se mi, že mi dá kousek masa zadarmo, ale Wolfy o tom nechtěla ani slyšet. Nakonec jsme se dostaly k jedné milé vlčici jménem Lisa. Normálně sice prodává stupně magie Atila, ale Lisa k nám přišla z daleka a má je o něco levnější (aspoň některé z nich). Vřele nás přivítala a začala s Wolfy bavit v přesvědčení, že zákazníkem je ona, jenže to se přepočítala. Když jí to má opatrovnice vysvětlila, trochu se zarazila, omluvila se nám a vypadalo to, že nad něčím přemýšlí. „Tak malému vlčeti jsem ještě nikdy magii neprodávala.“ Uvažovala nahlas Lisa. „Je to nebezpečné?“ zakňučela jsem potichu. „Samotné předání magie ne, spíš jde o to, jak ji budeš používat. Musíš být opatrná, aby sis neublížila.“ Odpověděla mi obchodnice a já se obrátila na Wolfy s otázkou, co si o tom myslí. „Nejsem si jistá, jestli nedělám moc ukvapené rozhodnutí, ale věřím ti, že to s ní zvládneš.“ svolila nakonec Wolfy, ale já se nemohla zbavit pocitu, že z toho moc nadšená není, nebo má možná jen strach, kdo ví?

400 darwenů. Samotné zvýšení úrovně magie nechám na tvé fantazii, nebudu dělat žádná pravidla

Dobře, děkuji moc Ami, popravdě zatím nemám tušení, jak to bude probíhat