Před bitvou...

Byl teplý jarní den a paprsky slunečního vlka mi napovídali, že dnes je pravý den na další procházku. Pomalu jsem otevírala oči a ještě chvíli jsem jen tak ležela.,, Tak Jessi už je čas vztávat! " pomyslela jsem si a začala jsem se pomalu zvedat. Otřepala jsem se, a trochu si očistila kožich.,, Vlčátka, vztávat." pošeptala jsem na ně a trochu do nich strkala. Pozdravila mne a začala se zvedat. Mezitím jsem vystrčila čumák z jeskyně a prohlížela si okolí.,, Spirit se už dlouho neukázal." Pomyslela jsem si.,, Naposledy, když byl na 2. jednání. Vlčata už byla na nožkách a mohli jsme tedy vyrazit. Najednou se ale Bell zastavila a řekla:,, Jessi, co snídaně?" Otočila jsem se hlavou a odpověděla jí:,, Dnes budu lovit s vámi." Bell se pousmála a přiběhla ke mě.,, A kam to vlastně jdeme? " zeptal se mě Koki a naklonil hlavu.,, Půjdeme k Bílím horám s Wolfy. Setkáme se na louce." řekla jsem a přidala do kroku. Přece jenom jsem si s ní musela o něčem popovídat. Šli jsme lesem a cestou nás doprovázeli motýlci. Na rozcestí jsme potkali Wolfy s jejími vlčaty jak vesele přicházeli k nám.,, Ahojte všichni!" oplatili jsme si všichni pozdrav a usmáli se na sebe. Další cestu jsme pokračovali spolu. Naše tlapky se dotýkali mokré hlíny, která byla měká jako mraky na oblacích. Najednou nás ale začalo píchat jehličí a my jsme věděli, že náš cíl není daleko. Abychom se mohli soustředit, museli jsme vylézt na bílé hory, ale ne moc vysoko, protože by nám byla zima.,, Podívej Wolfy! " otočila jsem se hlavou na cestu, která vedla na plac s krásným rozhledem. Wolfy šla po levé straně této cesty, aby vlčata nespadla a já jsem šla za nimi.,, Já se bojím." řekla Bell když se podívala dolů. Podívala jsem se na Bell a řekla jsem:,, Neboj se Bell, my vás chráníme." Šli jsme dál a z kopce se stávala rovina.,, Krásné místo. Teď mě napadlo, slíbila jsem vám tu snídani, takže... Wolfy? Pohlídala bys prosím na chvíli vlčata?" zeptala jsem se Wolfy a ona jen kívla. Odběhla jsem o kousek dál a vyděla jsem sysly. Bylo jich tam spousta. Plížila jsem se k nim jako had a pak jen "Hop" a než jsem se nadála byli ostatní kromě jednoho v díře. S jedním jsem chvíli cukala v hubě a snažila ho zabít. Naštěstí se sysel vzdal a já ho přitáhla k vlčatům. Položla jsem ho a vyběhla zpět, protože jeden nestačí. Zkolila jsem další dva a spokojeně došla po vysokém kopci dolů. Položila jsem snídani a vlčata se do jídla vesele pustila. Mezitím jsem si lehla blíž k útesu a rozhlížela se. Wolfy si lehla vedle mě mezitím co se vlčata rozdělila i s ostatními.,, S čím si semnou potřebovala mluvit? " zeptala se mě a mírně naklonila hlavu.,, Víš, jak jsme byli na 2. jednání a ty... no jsi velitelka... prostě se o tebe bojím." řekla jsem zklopila uši a pokračovala.,, Dnes je ten boj, a já o tebe nechci přijít, opravdu." dořekla jsem a odbočila hlavu na jinou stranu.,, Neboj Jessi, Aminta má důvod proč si vybrala zrovna mě." zklopila uši a podívala se na mě. Přilezla jsem k ní blíž a položila na ní hlavu.,, Mám tě ráda Wolfy..." usmála jsem se při její přítomnosti.,, Já tebe též Jess..." jen řekla, a hned po té začalo pomalu poprchávat. Ucítila jsem studený vzduch a pár kapek mi spadlo na čumák. Rychle jsem se zvedla a podívala se na oblohu. Pak jsem ale svůj směr hlavy změnila a popadla vlčata.,, Už musíme jít. Začíná pomalu pršet." popoběhla jsem a pomalu šla s Vlčaty i s Wolfy po úzké kamenné cestě dolů. Kameny trochu píchaly naše tlapky, ale nakonec jsme se dostali až dolů. Listy nás naštěstí před pár kapkami ochránili. Rozběhli jsme se každá jinam, a ani se nerozloučili. Dnes se ještě setkáme, ale možná i naposled...

500 darwenů

Děkuju moc

a ještě jedna věc Jessi - až budeš zase někdy chtít udělat pokec, napiš to do tématu a ne pár teček. Díky. Potom to vypadá jako nějaká chyba či co

Dobře omlouvám se.