Počátek oslav-sobí lov

Nemohla jsem se dočkat až ochutnat čerstvý kus masa. To se po dlouhé hladové zimě celkem hodí.

Běžela jsem kousek před Hirkou a má radost ze skupinového lovu byla nepopsatelná.

Pečlivě jsem poslouchala každé šustnutí a hledala jakoukoliv známku po sobech.

Opatrně jsem našlapovala s napjatýma ušima a doširoka otevřenýma očima. Nesměla mi uniknout jediná známka toho, že by se snad v okolí vyskytovali nějací sobi.

Měla jsem uši nastražené a oči na šťopkách, abych věděla o všem, co se kolem mě děje.

Kuru zatím také nehlásíl, že by něco spatřil, když náhle změnil směr svého letu.

Zpomalila jsem a zvažovala každý krok, abych vydávala co nejméně zvuků.

„Kuro nejspíš něco našel." šeptem jsem upozornila Wolfy, která běžela kousek předemnou.

Zpomalila jsem a téměř zastavila. Kývla jsem hlavou.

Napodobila jsem Wolfy.

Byla jsem napjatá a cítila jsem, že Arco je na tom stejně. Zpomalili jsme stejně jako ostatní a čekali, co se bude dál dít.

Naznačila jsem Crystal, aby se tam potichu běžela podívat a zkontrolovat situaci.

Po chvíli, co jsem zkoumala okolí jsem si všimla něčeho zvláštního. Chvíli jsem přemýšlela, co to vlastně vidím, ale brzy mi to došlo...Vysoko ve větvích jednoho stromu nehybně seděl Portos. Čekal tam na nás.

V tichosti jsem vyčkávala vedle Rimeho a přemýšlela, co se bude dít teď.

Crystal se po chvilce vrátila a potvrdila, že se kousek od nás nachází stádo sobů

Po Crystalině hlášení jsem zůstala zticha, ale uvnitř jsem se hlasitě radovala. Na pořádnou kořist jsme čekali takovou dobu! A teď stojí jen kousíček od nás...

Zkontrolovala jsem jak jde vítr, abych popřípadně mohla změnit jeho směr. Ale vše se zdálo být v pořádku, a tak jsem jen vyčkávala na další pokyny.

Pokynula jsem smečce aby jsme šli blíže. Vyložila jsem plán, že si každá z nás (samozřejmě dospělých vlků) vezme jednoho sobů a ty uštve. Pokud by se sobi snažili vychílyt z trasy tak zde budou vlčata a společníci, kteří vám s nimi pomůžou.

Uviděla jsem mohutné soby...bude to těžké je ulovit. ,,Změna plánu.. Vezmeme si jen jednoho...3 by jsme nezvládli..."

Ups já jsem ale špatnána lovící taktiky xd//

Přikývla jsem a pohledem jsem pátrala po své potencionální kořisti.

Přikývla jsem a pomalu následovala svou Alfu blíže k sobímu stádu. Byla to opravdu mohutná zvířata a naše smečka byla po takové době moc pohublá a měla jen málo síly.

Když mě znovu Wolfyn hlas přiměl poslouchat nový plán. „Dobře." přitákala jsem ji a čekala.

,,Následujte mě...vybrala jsem jednoho ze sobů. Musíme ho obklíčit. Vlčata vy se raději držte zpátky a upozorněte nás kdyby na nás nějaký z nich chtěl zaútočit."

Stejně jako ostatní jsem se tiše přiblížila blíž k velkým sobum. Už jen pokyn k lovu.