Zasedání a kamarád

,, Konečně doma.“ řekla jsem si sama pro sebe, když jsem dokulhala s Blackem ke svému doupěti. Sedla jsem si před doupě a kývla na vlka, abych mu naznačila dík. Jeho obrys se během chvíle ztratil v temnotě doupěte, a já ležela na zemi, abych si umyla kožich. Má srt byla zacuchaná a vypadala jsem, jako kdybych se hrabala ve smetí. To by asi ostatním ze zasedání neudělalo hezký obrázek na mé já. Po pár minutách jsem byla hotova a připravena vyrazit.
,, Sss.“ zasyčela jsem, když jsem přenesla váhu na nohu, kterou mi Quantima obvázala kvůli zranění. ,, Opravdu tu raději nechceš zůstat? Quantima říkala, že by jsi měla odpočívat.“ řekl Black starostně.,, Jsem jako rybyčka Blacku. Je to jen škrábnutí a to zasedání je důležité.“ řekla jsem. Black je najednou strašně milý a starostlivý, ale dle mého někdy až moc. Vlkovi jsem dala poslední pozdrav, a vyrazila jsem  směrem k předem určenému místu. V kruhu již seděli oba dva vlci. ,, Omlouvám se za pozdní příchod. Zlobí mě jedna rána.“ šmikla jsem ušima.,, Vpořádku Jessi.“ řekla Wolfy. Pomalu jsem si sedla vedle Gamy a čekala, co se bude dít. ,, Svolala jsem vás proto, protože s vámi potřebuji o něčem podiskutovat.“ řekla Alfa rázně.,, Zima je letos dříve než byla obvykle. Popravdě takhle brzký sníh z nás nikdo nečekal. Upřímně řečeno ani já. Obávám se, že teď nebudeme mít dost zásob. Dozvěděla jsem se také, že díky Hirce, která se stará o svá vlčata, nejsou tolik hlídané hranice. To se bude muset vyřešit, protože teď budou ostatní predátoři v podobné situaci. Je důležité se na zimu připravit. Doteď jsem většinu věcí zařizovala já, ale teď potřebuji vaší pomoc. Věřím vám.“ řekla Wolfy s přikývnutím. Byla jsem ráda, že nám Alfa tolik věří, důležité teď bylo zjistit, co budu mít za práci já. ,, Uděláme co bude v našich silách.“ přikývla jsem.
,, Vím, že Hirka bude mít teď spoustu práce s vlčaty, s tím soucítím. Pokud by jsi něco nestíhala, můžeš nám říct. S Jessi si práci rozdělíme.“ štěkla Wolfy na Hirku. Hirka jen přikývla a poslouchala dál.,, Já se budu starat o všechny organizační věci, jaké jsem měla doteď. Od tebe Jessi potřebuji, abys kdyby se na našem území vyskytl neznámý vlk, vyřešila situaci. Dávej si ale pozor... Vlky nepříjmi bez mého vědomí a souhlasu. Zatím mi jejich přítomnost ohlaš.,, oddychla si ,, Hirko? Ty budeš sepisovat kroniku. Můžeš přitom hlídat vlčata. Samozřejmě můžeš, když budou spát.“ usmála se Wolfy na Hirku. Hika přikývla a dále poslouchala. ,,... Ještě Jessi potřebuji, aby jsi popřípadně pomáhala ostatním s lovem. Vím, že je to většinou volnočasová aktivita, ale musíme naší smečku nakrmit.“ řekla Alfa. Já jsem přikývla. ,, To by bylo asi vše.“ přikývla Wolfy. Všichni vlci se zvedli, a já zkoušela nepředstírat bolest. Když jsme šli každý svou cestou, cítila jsem se, jako by přežití Ambodie záviselo na mě. Byla jsem ráda, že mi Wolfy svěřila práci, kterou by musela dělat ona sama.
,, Počkat...“ řekla jsem, když jsem se zahleděla na oblohu ,,Rain?“ Rain je je Jessiina sova, kterou neviděla už hodně dlouho a smířila se s jejím odchodem. Sova seděla na větvích stromů a Jessi poskakovala na všech 3 jako malé vlče. Přitom štěkala, aby upoutala soví pozornost. Sova si vlka všimla a sletěla dolů. Byla to ona.,, Rain!“ štěkla a jako neposedné vlče si začala se svou hrát. ,, Ach Rain. Chyběla jsi mi. Kde si byla?!“ řekla vlčice rázněji. ,, No, to je na dlouhý příběh, ale neodešla jsem z mojí vůle...“ řekla sova jemnější hlasem. ,, Dobře že jsi zpět.“ Usmála se Jessi. Když pak obě došli k doupěti, Jessi představila sovu Blackovi...


- příběh je krátký a né moc napínavý, ale potřebovala jsem nějakou vsuvku, kvůli Jessininu zranění.