Hirčino povýšení na Sigmu

Probíhalo to stejně jako vždy. Jako u Wolfy, Jessi, a Azuki, u které se to moc nevyvedlo. Přišla jsem na svou oblíbenou mýtinku u Jezera Zamilovaných mezi dvěma řekami a posadila se na vyvýšeninu. Hlasitě jsem zavyla k nebi.

Došla jsem na místo srazu dřív než ostatní. „Ahoj Aminto" pozdravila jsem alfu.

,,Ahoj Aminto" pozdravila jsem Amintu a usadila se vedle Hirky

,,Ahoj, Hirko.  Doufám že ostatní přijdou co nejdřív." najednou jsem si všimla, že přišla Cali ,,Ahoj Cali. Můžeme začít." obrátila jsem se na Hirku.

Uslyšela jsem Amintino zavytí a s Wolfy jsem se hned rozběhla tím směrem. ,,Ahoj Ami!" pozdravila jsem naši alfu, když jsem ji uviděla a nebyla tam sama. Vedle ní už byla nachystaná i Hirka. ,,Aspoň to nedopadne, jako minule." řekla jsem si v duchu. ,,A ahoj Hirko!" usmála jsem se na ni.

„Ano" přikývla jsem na Amintino otázku.

Potichu jsem se usadila do trávy vedle Cali a napjatě čekala.

„Ahoj Střelko" pozdravila jsem ji.

,Zase jsem si stoupla, protože během čekání na ostatní jsem si chvíli zkrátila sezením.  Napřímila jsem se, nastražila uši a rozvážně promluvila: ,,Hirko, postav se naproti mě."

,,Ahoj střeli" řekla jsem a zavrtěla jsem ocasem. Od té doby jsem docela povyrostla takže jsem byla větší než střela

Postavila jsem se, jak mě Aminta požádala.

Upřímně jsem doufala, že vše proběhne v pořádku a podle plánu. Ještě jsem byla z toho včerejšího povýšení trochu v šoku. Ale zatím vše vypadalo dobře. ,,A páni, už to začíná!" chtělo se mi zvolat, ale věděla jsem, že musím být zticha a tak jsem vše jen pozorovala.

Usadila jsem se na své místo a vyčkávala na začátek povýšení.

Bylo nás tu celkem dost a já cítila, jak mi v hrudi bouchá srdíčko, oči jsem měla dokořán otevřené a uši nastražené, aby mi nic neuniklo.

,,Hirko, Omego ze smečky Ambodie. Přísaháš a slibuješ tu přede všemi, že své nové postavení budeš užívat zodpovědně a nikdy ho nevyužiješ proti ostatním s vědomím, že při porušení této přísahy tě čeká patřičný trest?" promluvila jsem s vážností v hlase.

Napětí ve mně rostlo s každou minutou čekání.

„Ano, přísahám." odpovedela jsem z cela vážně.

Napřímila jsem se ,,Hirko, teď to nezkaž... Jsi pro mě důležitá." Říkala jsem si v hlavě

,,Přísaháš, že se nikdy nebudeš povyšovat nad všechny nižší postavení, nebudeš je urážet ani nic podobného?"

Vše jsem sledovala a přála Hirce štěstí, ale abych pravdu řekla, hlavně jsem si představovala, jak na jejím místě jednou budu stát já, a jak na mě bude Wolfy hrdá.

„Ano, přísahám, že se nikdy nebudu povyšovat nad všechny nižší postaveni, nebudu je urážet a nic podobného." zopakovala jsem Amintiny slova.

,,Vždy budeš chránit slabší před silnějšími, budeš ctít spravedlnost a Ambodiaské patero?"

Přistihla jsem se, jak napjatě stojím na tlapkách, nakloněná směrem k nim a dychtivě se dívám na Hirku a čekám na její slova.

Pozorně jsem poslouchala každé slovo, které zde zaznělo. Bylo to vskutku zajímavé. Samozřejmě, že vím jaké to je. Proto také obdivuji Hirčinu statečnost s kterou se do toho staví

„Ano, přísahám, že vždy budu chránit slabší před silnějším a budu ctít spravedlnost a Ambodiaské patero"