Život jako na kolotoči

Často mě udivuje, jak ten čas rychle plyne. Ještě nedávno bylo léto a teď, abych se připravovala na zimu. Jeden den je vše v normálu, ale než se stačí vlče jako já rozkoukat, vše se obrátí naruby. Najednou jsem vlčetem alfy smečky Ambodii, má sestra je dospělá a vlčice, ke které jsem tolik vzhlížela opustila naši smečku. Ale to už je také za námi, aniž bych si to vůbec stihla uvědomit. Ani teď, když se na to dívám zpětně, plně nerozumím tomu sledu událostí, kterými jsme si prošli. Život mi příjde poslední dobou jako obrovský kolotoč, na kterém se točíš tak rychle, že vidíš své okolí rozmazaně a nakonec od sebe nerozeznáš ani jednotlivé lidi kolem. A když ti z něj začne být špatně, zkrátka už musíš vystoupit. Stejně tak by si každý vlk měl odpočinout pokaždé, když se toho kolem něj děje příliš mnoho najednou, jinak by se z toho shonu mohl taky zbláznit.

Není to ještě moc dlouho, co se z mé opatrovnice stala nová alfa. Ze začátku mě to trochu děsilo, přestěhovali jsme se na nové místo a pro Wolfy se změnila i role, kterou měla vykonávat v naší smečce. Prvních pár dní byla zamlklá a vím, že pro ni nebylo příjemné zdržovat se delší dobu v jeskyni, která ještě před nedávnem patřila Amintě. Proto taky chodívala na procházky po okolí a vysvětlovala nám, že přece musí vědět, jak vypadá území její smečky. Chtěla jsem jít s ní, ale Wolfy mi řekla, že potřebuje být nějakou dobu sama, aby si v hlavě udělala pořádek. Chris nás vždy hlídal a nabádal nás, ať jsme na naši opatrovnici hodné, protože je toho teď na ní opravdu moc - jako bychom o tom my dvě s Ninou nevěděly. Nina navíc nedávno překročila tu pomyslnou hranici mezi vlčetem a dospělým vlkem. Zprvu jsem si myslela, jak to bude super mít dospělou sestru, ale abych pravdu řekla, mezi námi dvěma se vlastně vůbec nic nezměnilo. Teď jsem za to asi i ráda, protože si s Ninou stále hraju a jí přitom vůbec nepřijde zvláštní, že se takto spolu baví dospělá vlčice s malým vlčetem jako jsem já. Portos se v tuto dobu také zdržoval více se mnou a já mu byla za jeho společnost vděčná.

Po těch několika dnech se z toho však dostala a já dobře vím, že jí nejvíce pomohl Chris. Moc jsem vztahu mezi bílou vlčicí a černým vlkem nerozuměla, ale byla jsem Chrisovi vděčná, že se o Wolfy stará.

I v dalších dnech měla má opatrovnice práce až nad hlavu. Vždy si však našla čas na nás vlčata a vyprávěla nám, co se děje nového mezi vlky v Ambodii. Nejvíce mě zaujala nová hlídka Alita s Lambdou Lady Snow a Zétou Hirkou. Wolfy se na ně byla podívat a byla velmi spokojená. Říkala, že věří, že je to skvělá dvojice a budou dobrou hlídkou. Má opatrovnice se taky zmínila o tom, že svá vlčata dávají na opatrování Jessi, která nově zastává post matky.
,,A proč taky nejsem na hlídání u Jessi?” nechápala jsem.

,,Já ti snad nevyhovuji?” na to se zatvářil Chris naoko uraženě, já však myslela, že jsem se ho doopravdy dotkla.

,,N-ne, to ne, jen že u Jessi je spousta vlčat a určitě si spolu hrají a baví se. Ale já tam nejsem a přicházím tak o spoustu zábavy…” překotně jsem vysvětlovala Chrisovi.

,,Takže já ti připadám nudný?” otázal se Chris, přikrčil se tak, že měl břicho těsně nad zemí a a hlavu velice blízko té mojí. Poté zlostně zavrčel a já se strachy přikrčila k zemi. Chris vteřinku na to vyskočil do výšky a dopadl tak, že mě jednou tlapou držel při zemi. Já už pochopila, že je to jen hra. Chris mě nedržel nijak pevně, protože se nejspíš bál, aby mě to nebolelo, proto jsem využila příležitosti. Pod jeho tlapou jsem se rychlostí blesku přetočila na záda, chytila jeho packu předními tlapkami a zaryla do ní své, už docela ostré tesáky. Chris to nejspíš nečekal a s pronikavým zavrčením vyprostil svou packu z mého sevření. Já vyskočila na tlapky a na oplátku na něj taky zavrčela, ačkoliv ne ani zdaleka tak hrozivě, jako Chris na mě.

,,Toho budeš litovat.” vyhrožoval mi černý vlk, ale vycítila jsem z jeho hlasu i známky pobavení. Poté mě už tolik nešetřil, ačkoliv si stále dával pozor, aby mě nezranil. Já se sice bránila celou svou silou, ale přesto jsem mu uštědřila jen pár škrábanců a Chris si se mnou opravdu jen hrál. Když už jsem byla tak vyčerpaná, že jsem se sotva držela na tlapkách, Chris se nade mnou slitoval a tlapou mě přitáhl k sobě a na svém krku jsem ucítila jeho ledové tesáky. Můj dech se na chvíli zastavil a to i přesto, že jsem věděla, že je to jen hra.

,,Kdybych nebyl takový dobrák, už bys nevstala.” zasmál se Chris a olízl mi ucho. Já se hned uvolnila a klidně jsem se zvedla.

,,Příště ti to tak lehko neprojde.” neodpustila jsem si.

,,Já vím.” řekl Chris prostě a začal si čistit škrábance, které si u mě vysloužil.

,,Ale měl jsi pravdu.” připustila jsem a Chris se na mě zaujatě zadíval. ,,Nejsi až tak nudný.” dořekla jsem a šibalsky na něj mrkla.

,,Jakoby o tom někdo pochyboval…” neudržel se Chris, ale úsměv mi oplatil.

650 D, příběh je to krásný, jen dávej si pozor na opakování slov, protože to slovo "hra" na mě působilo jakoby, výplňkové. Snad mě chápeš '

Děkuji Wolfy