Jak Wolfy prožila armastus

[ ] Probudila jsem se časně z rána. Postavila jsem se. Vedle mě doteď ležela Střelka. Porozhlédla jsem se po jeskyni. Chris nikde... ,, Asi se šel projít..." řekla jsem si a vyšla ven. Rozběhla jsem se směrem k lesu a hledala vhodnou kořist. Hladomor a zima stále sužovali naší smečku. Dlouho jsem nic nenašla a tak jsem se rozhodla vzít do doupěte již ulovenou kořist. Vracela jsem se zpět, ale najednou jsem zbystřila. Něco jsem uslyšela. Hlasy... Byly to hlasy dvou, né počkat, tří vlků. ,,Neboj se ty to zvládneš" říkal jeden co zněl jako Rime. ,,Ale co když ne? Co když to nějak zmatlám" Chris? ,,Ty? Ne, ty to zvládneš! Věřím ti!" a tento zněl jako Blackmoon. Nechápavě jsem zavrtěla hlavou a koukala se kolem sebe. Nikde nikdo... ,,To se mi asi zdálo" utrousila jsem a šla domů. Střelce jsem dala k snídani nohu z jelena a lehla si do kožešiny. Najednou před jeskyní přistál Portos. ,,Wolfy, Chris ti vzkazuje, že chce aby jsi se s ním setkala." řekl a já přikývla načež mi dal na oči pásek látky. Nejdříve jsem se lekla, ale pak jsem se nechala Portosem vést. Došly jsme na určené místo. Slyšela jsem šumět vodu. Někdo mi sundal a pásku a já pana "Záhadného" poznala. Chris! Předemnou stála kytice sněženek. Zrudla jsem. ,,T-to je pro mě?" koktala jsem. ,,Ano...a to protože je dnes významný den." řekl tajemně. ,, Wolfy, Alfo smečky Ambodie... Budeš nadosmrti mojí vlčí partnerkou?" domluvil. ,,Ano!" zakřičela jsem.