Ledové překvapení 2/2

Konečně jsme dorazili k jeskyni. „Ahoj Hirko, kdo to je?" nevěřícně si mého bratra prohlížel Rime. „Rime, tohle je můj bratr Rick. Ricku, tohle je můj přítel Rime." s úsměvem jsem je představila. „Těší mě." pokynul hlavou Rick a Rime ho beze slov napodobil. „Paní, to jsou vaše vlčata?" rozzáříl se Rickův úsměv. „Ano, ale jsem pouze jejich opatrovnice." opravila jsem Rickovu nevyslovenou myšlenku. „Seznam se Cali a Raily." postrčila jsem je dopředu. „Holky, tohle je Rick.".

Po konečném a dlouhém seznamování s moji malou rodinkou, jsme se posadily před jeskyni. Byl čas, aby nám Rick objasnil důvod jeho navštěvy. Cali s Raily zůstaly v jeskyni na přání mého bratra. „Proč si teda tady." já i Rime jsme nastražily uši, aby nám nic neuteklo. „Vše to začalo zimou a úbytkem kořisti. Velké šelmy začaly obcházet naše území a my se snažili s nima vycházet po dobrém, jak to náš otec měl ve zvyku." odmlčel se Rick s posměšným úšklebkem. „Jaká to ironie." uchechtl se. „Po pár týdnech se situace ještě zhoršila. Začaly nám docházet zásoby, kolem našich tajných zkryší jsem objevil stopy pum a nejhorší bylo, že v širém okolí jsem nenarazil na jedinou známku byložravce." Rick byl nejlepší lovec a stopař, kterého znám. Při lovu využívá magii země a dokáže vystopovat kořist na velkou vzdálenost. Pokud on nic nenašel, museli na tom být opravdu mizerně. „Po pár dnech jsme začali hladovět. Někteří členové naší smečky nás opustily a odešli bůhví kam, dokonce odešla i Rose se svým přítelem. Zbyl jen nejbližší kruh smečky." nádechl se, aby mohl pokračovat. „Jedné noci nás přepadly tři pumy. Bylo nás málo a byli jsme slabí a vyhladovělí. Ale přesto jsme bojovaly o naše území." Rick se zádrhl, jako by nevěděl jak to má říct. „Hirko..." odmlčel se „...nikdo kromě mě nepřežil." svá poslední sláva nechal viznit v ohlušujícím tichu. Srdce se mi sevřelo a do očí se mi vhrnuly slzy. Nemohla jsem popadnout dech. „Matka, otec, Melany, Lisa i Kai?" vydechla jsem nevěřícně. „T-ti všichni jsou m-mrtvý?" slzy prolomily chabou hráz a vylily se z mého nitra i sevšemi pocity. Rick jen chapavě přikývl a objal mě. „Vlastně nebýt Kaie, asi už také nežiju. Postavil se mezi mě a pumu. Já pak dostal strach a-a utek-." zlomil se mu hlas. „Hirko, já se za to moc stydím." povzdechl si. „Ricku, neboj to bude v pohodě." snažila jsem se ho utěšit. Kéžbych je mohla alespoň všechny ještě jednou vidět. Stýská se mi po nich.

...

„Je tu ještě jeden problém. Celá ta situace s těma šelmama. Někdo ze vnitř, nás musel zradit. Někdo z vedení smečky, někdo kdo znal důležité informace." se zamyšleným obličejem prolomil Rick smuteční ticho, které tu panovalo. Nad jeho myšlenkou jsem se krátce pozastavila. Kdo by mohl zradit mého otce a předhodit celou smečku pumam? „Proto jsem vlastně tady. Na druhý den po boji jsem objevil stopu vlka a pumy, kteří podle všeho šli bok po boku. Nakonec se rozdělily a já se dal po stopě zrádce naší smečky, která končí na tomhle území." tázavě se na mě podíval. „Ne, nevěřím tomu, že by někdo z naší smečky, z Ambodijské smečky byl zrádce!" ohradila jsem se. Jeho hipotéza mě v celku zaskočila. Jak si to může dovolit, vždyť tu nikoho nezná?! „To neříkám, ale jen chci, aby jsi byla obezřetná. Nerad bych přišel o dalšího člena rodiny." naznačil mi obrané gesto. „Dobře a nechtěl bys jít se mnou a Lady zítra na hlídku? Cestou tě můžu představit i naší Alfě Wolfy-Chan." navrhla jsem Rickovi už s klidnějším hlasem. „Rád, můžu vám také pomáhat stopovat zvěř." hrdě se napřímil a v úsměvu vycenil své tesáky. Pobaveně jsem do něj štouchla tlapkou. Slzy na mém kožichu už dávno zaschly, teď tu musím být hlavně pro mého mladšího brašku.

Rime nás celou dobu tiše poslouchal. Byla jsem mu vděčná, že mi dal prostor pobavit se s Rickem, kterého jsem tak dlouho neviděla. Už se nemůžu dočkat na zítřejší hlídku. Snad najdeme nějaké stopy po zrádci naší rodiny a Rickovy smečky.

470, jen pozor na jméno Kai, bez Kaie

Ou, jojo