Sraz+lov+stezka odvahy

Tiše jsem se usadila a poslouchala ostatní, abych se mohla také přidat do diskuze o zimě.

V hlavě mi stále vyskakovala ta mnou nenáviděná myšlenka. Snažil jsem se ji zahnat do pozadí logickými argumenty, ale stále se mě držela. Wolfy jsem požádal o to, aby se stala mou družkou už začátkem jara a stále... Ne, nesmím na to myslet, promluvím s ní o tom později...

,, Bude to potřeba. Budeme si muset dávat pozor na ostatní smečky. Mohlo by se stát, že z nedostatku potravy napadnou naší smečku, což nechceme. Bude se muset od zimy zvýšit kontrola našich hranic a nejen jich. Budou možná i problémy s jinými šelmami.“

,,Zdravím Gamo," pousměji se na Hirku. ,,Jak jsou na tom tvá vlčata?" zajímám se, abych přišel na jiné myšlenky, ale i ze zvědavosti. Přece jen, ty dva roky do jejich dospělosti utečou jako voda a za chvíli budou Ambodiaskými členy. Jednou z nich budou jistě skvělí bojovníci.

Jen jsem přikývla. Byla zde řečena fakta s kterými jsem naprosto souhlasila

Celkem mě zarazilo, že Chris změnil téma, ale chápu to. Ještě máme čas a proto můžeme řešit zimu později. Navíc mě Hirčina vlčata také zajímala.

,,Co se vlčat týče, možná budeme muset podstoupit stejné opatření jako loňskou zimu. Vlčata jsou naše naděje do dalších let a v téhle době nejzranitelnější skupina. Nebudeme je moci pouštět nikam samotná." stále mluvím k Hirce, té se to týká z naší smečky asi nejvíce. Bude to pro ni taky o to náročnější.

„Občas mi pijou krev, ale jinak jsou hodné." zasměju se na Chrise. „A jak se máte vy?"

,,Dobře, s Hirkou budeme věnovat extra pozornost hranicím,'' řeknu a usměju se na Hirku, se kterou sdílím hlídku.

Zasměju se společně s Hirkou. Dost dobře jsem ji chápal. Po zkušenosti se Střelkou jsem ji docela obdivoval. Při vzpomínce na tohle vlče mě na mysli vyskočily dvě věci. Zaprvé jsem dostal o malou Střelku strach a za druhé mi došlo, že už vlastně vůbec není malá. Před několika dny oslavila druhé narozeniny... Byla dospělá! Alespoň jsem v to doufal... doufal jsem v to, že tam někde je. Utěšoval jsem se jen tím, že jsem od jejího odchodu na obloze zatím nespatřil siluetu černé labutě.

Přikyvuju k Lady na souhlas. Určitě bude potřeba v zimě více hlídat hranice smečky a zajistit tak bezpečí pro všechny členy.

Na Ladynina slova jsem přikývla a zaregistrovala i Hirčinu otázku.,, Mě se vede dobře.“ odpověděla jsem.
B: Celou situaci jsem sledoval a souhlas sil se vším, co kdo řekl.,, Mě též.“ přikývl jsem.

,,Jde to," odpověděl jsem prostě na Hričinu otázku.

Viděla jsem Chrise jak sklopil hlavu. Věděla jsem, že myslí a Střelku. Upřímně také mi chybí...

,,Rime hlídá vlčata, že? Ten si to určitě taky užívá, co?" pousmál jsem se směrem k Hirce. Sám sebe jsem si moc nedokázal představit mezi tolika neposednými mláďaty.

,, Co takhle lov? Louka Bohů je perfektním místem. Učím tam vlčata lovit, takže tam ne potkáme nezvanou návštěvu.“

,,Já se mím celkem fajn,'' odpovím rychle na Hirčinu otázku a podívám se na krásnou temnou oblohu, kde prosvítají stovky, ba ne, tisíce hvězd.

„Jo, všechny vás mám od něj pozdravovat." usměju se. Rime mi rád pomáhá s hlídáním vlčat, které mají neuvěřitelně moc energie a pořád dovádí.

,,To zní dobře," ozve se Wolfy po mém boku a já souhlasně zartím ocasem a už se společně s ní zvedám, abychom mohli co nejdříve vyrazit.

,,Tak mu ode mě taky pozdravuj a popřej mu pevné nervy s vlčaty," vyřídím pozdrav po Hirce a vycením tesáky v pobaveném úsměvu.

,,Tak jdeme?" zeptám se s ůsměvem.

Přikývnu a postavím se vedle Wolfy.

,,Jistě,'' odpovím a rychle se zvednu ze země.

,, Ano“ odpovím a usměju se. Pak vyrazím vpřed po boku svého přítele Blacka.

Všichni se rozešli směr louka Bohů