Minulost 3.díl-Navždy sama nebo ne?

Probudila jsem se v chladném mlhavém ránu. Les byl ještě temnější než ve dne. Dojedla jsem poslední zbytky zajíce a vydala se hledat domov. Nevěděla jsem však, že jdu na úplně opačnou stranu, tedy od domova a smečky. Najednou jsem ale uslyšela mňoukání. Znělo to jako malé kotě. Rozběhla jsem se za tím zvukem co nerychleji, co to šlo. Měla jsem pravdu! Bylo to kotě, které se krčilo v trnitém keři. Pomohla jsem mu vyprostit se z něj a pojmenovala jsem ho Crystal. Crystal je bílo-šedé kotě. Má podobné zbarvení jako já. ,,Co tu děláš?" Zeptala se mě. ,,Já se ztratila....."Odpověděla jsem jí ,,A ty?" ,,Mě zde zanechal můj majitel. Prý že jsem ošklivá." ,,Ty? Takové roztomilé kotě?",,Já? Roztomilá?" Nechápala Crystal. ,,A jak jsi se dostala do toho keře?" Tázala jsem se a pokládala stále více a více otázek. ,,Stalo se to tak, že jsem slyšela troubit jelena, který proti mě běžel. Naštěstí jsem včas uskočila pryč. Ale bohužel do trnitého keře" Byla jsem ráda, že si mohu s někým povídat, ale pořád se mi stýskalo po domově. ,,Víš ty co? Když ty jsi mi pomohla z trnitého keře já ti pomohu najít domov!" Namítla Crystal a já byla radostí bez sebe. Konečně mám parťačku!

150 darwenů