Minulost - Cali

Byly to už dva dny co jsem ve smečce. Mezitím jsem se seznámila s ostatními vlčicemi a jejich svěřenci. Když jsme byly spolu, skvělé jsem se bavila, ale pak jsme vždy museli jít domů. Ony měly spoustu povinností. Sedávala jsem na plošině a pozorovala obzor. Kuro přilétal jen na večer. Byla jsem tu sama. Dnes jsem vstala brzo. Sluneční vlk se ještě zchovaval za kopci. Chladný vzduch mě rychle probudil. Potichu jsem vykročila do lesa. Chvíli jsem jen chodila než jsem narazila na čerstvou stopu laně. Vydala jsem se po nich. Směřovaly mírně na jih od jezera. Netrvalo dlouho a uviděla jsem laň. Stála na mýtině mezi stromy. Přikrčila jsem se. Připravila jsem se ke skoku, když  náhle na mýtinu vběhlo vlče. Srst mělo nazrzavělou. Připomínalo mi přerostlé lišče. Dívalo se do korun stromů, nevidělo před sebe a narazilo do zadní nohy laně. Ta se lekla. Vykopla zadními nohami a rozběhla se do křoví. Chybělo pár milimetrů, aby kopitem trefila vlče do čumáku. Vyběhla jsem z křoví. ,,Jsi v pořádku?" optala jsem se jí. Nadskočila leknutím. ,,Ano jsem" podivala se na mě. ,,Já jsem Hirka. Jak se jmenuješ ty?" Usmála jsme se. ,,Cali" šeptla ještě trochu otřeseným hlasem. ,,Kde máš rodiče nebo smečku?" ,,Nemám" odmlčela se. ,,Poslední co si památkuju je mámin bílí kožich, když mě někam nesla." posmutněla, pak se znovu podívala do korun stromů. ,,To mi je lito." řekla jsem ji konejšivým hlasem. ,,Já taky nikoho nemám. Jestli budeš chtít můžeš bydlet u mě." usmála jsem se na ni. Ta jen vesele vypískla. ,,Takže se staneš moji opatrovnicí?" zeptala se mě s úsměvem. ,,Ráda" oplatila jsem ji veselý úsměv. ,,Máš maso?" podivala se na mě. ,,Určitě něco ulovím. Chceš jít se mnou?"
,,Jo! A může jít s námi i Stephen?" Ze stromů slezla roztomilá lasice. ,,Jasně." kývla jsem na ni a zamířila po stopě lani, která před chvílí utekla. Nebyla daleko. Naznačila jsem Cali, aby byla potichu.
Laň ležela mezi stromy. Opatrně jsme ji obešli, tak ať ji můžu zabít nebo aspoň poranit nohy. Ukázala jsem Cali ať si sedne a ani se nehne. Znovu jsem se přikrčila. Tentokrát jsem vystartovala bez váhání. Tesáky jsem ji chňapla za krk. Laň ve snaze utéct se mnou házela na všechny strany. Stiskla jsem ještě silněji. Podařilo se mi jí protrhnout hrdlo. Pak jsem ji pustila. Laň se motala do kolečka až spadla na zem. Přišla jsem k ní a rozpárala jsem ji zubama břicho. Bílý kožich se mi zbarvil do ruda od krve. ,,Cali můžeš přijít." zavolala jsem na ni. Vesele přiskákala a obě jsme se pustili do jídla.

370 darwenů