Kanta-hlídka 5/5

Vlčata již byla s Iti a já šla vedls Jessi. To víte hlídka je pro nás důležitá a proto jsem tu s dalším příběhem. Dnes bylo maličko deštivé počasí, ale nějak jsme to přečkat museli. U Jezera duchů to bylo zatím nejhorší. Pršelo tam strašně moc a byl tam chlad. Žádné nebezpečí se zde neskrývalo a proto jsme sebou dále pohly, aby jsme se chvíli ohřáli. Naše kožichy byly na chlup promoklé. Počkaly jsme než bouřka přestala a poté jsme se vydaly na průzkum. Ach ne, voda smyla všechny stopy u sluje. Budeme se s tím muset smířit. Další zastávkou jsou jak už asi všichni dobře víte, Hory Pierwany. Chodily jsme tam a zpět, ale nic jsme kupodivu neobjevily. No, ať se trochu poposunem. Vlčí hřbitov byl zahalený v mlze. Bylo velice těžké najít stopy, ale nakonec bez výsledku. Močály byly další na řadě. Vstoupily jsme nac vyšlapanou cestičku. Je to tu nebezpečné, jeden špatný krok a může být po vás. Opatrně jsem našlapovala, ale i přes to můj šedo-bílý kožíšek byl celý špinavý. Další hory byly jako vždy ponuré a tajemné. Jsou to Bíle hory, které se snad dotýkají nebe. Prošly jsme Amintou určenou trasu a šli za Faybell. Ta nám nabídla její výtečný čaj. Popily jsme jej a šly dál. U řeky Làvrielle jsem ze sebe smyla všechno to bahno. Poslední určené stanoviště. Písečné pláně. Všichni asi moc dobře ví jka je miluji a proto jsem je tam zase sledovala než mě Jess od nich doslov odtáhla. Jinak jsme nic nenašly. Vše je v pořádku

5/5.