Kanta 3/5 2

Les tiše šuměl. Větve stromů se klátily ze strany na stranu a voda v Jezeru duchů vesele šplouchala. Vesele jsem běžela vedle Jessi, protože jsme byly na hlídce. Byl to teplý den. Mlha u Jezera duchů byla slabá, takže skrze ní dobře viděly (Vlastně viděla jenom Jessi, já pořad musím nosit tu pásku) Pomalu jsme pochodovali vedle jezera, aby jsme zjistili jestli je vše v pořádku. Na břehu jezera kvákaly žáby, které seděly na listech leknínu. Jindy je toto místo tajemné, ale jindy je zde živo i přes to, že se to jmenuje Jezero Duchů. Jessiin domov, naše další zastávka, byla na řadě. Krásně uklízená sluje, ve které měla Jessi pořádek, kromě několika stop od Belly a vlastně i Jessi. Nic jsme tady nenašly. Tak další stanoviště, hory Pierwany. Chození nahoru a dolů mi nevadilo. Hory byly odjakživa mým životem. Pamatuji si jak ve smečce Chan jsem s mojí sestrou Alamiou podnikala výpravy v horách, až jsme se potom ztratili, to nám doma pěkně vynadali. Zasmála jsem se staré vzpomínce, ale zároveň jsem i posmutnila nad tím, že ty časy už jsou vlastně pryč. Odkráčeli jsme k našemu dalšímu místu a tím je Vlčí hřbitov. Celou cestu jsem měla pocit, jako by mě někdo sledoval, ale neotáčela jsem se. Po chvíli mě to ale začínalo znervózňovat. Když v tu ránu....,,Baf!" skočil na mě někdo, já jsem leknutím uskočila a tiše vypískla. Po chvíli mi to došlo ,,Alamio..!" zavrčela jsem na ní. Ona se však začala smát společně s Jessi. Moc dlouho jsem to nevydržela a smála jsem se s nimi. Vyrazili jsme směrem k Močálům. Asi nemusím popisovat jak nevábně to tam smrďelo. ,,Už aby jsme byly venku" říkala jsem si v hlavě. Po východu z bažin jsme byly vcelku špinavé a tak jsme se rozhodly, že se půjdeme po hlídce vykoupat do toho druhého jezera. No, ale to nám ještě chybí poslední místo. A tím jsou samozřejmě písečné pláně. Myslím, že toto místo bude navždy důkazem naší bitvy a bude vzdávat čest mrtvým a poraženým. Chtělo se mi brečet. Na smutek nejsem úplně ten typ co ho všechno hned přejde to ne. Ve mě se to drží do konce života. Už se mi pomalu dělalo zase špatně po té představě. Tak jsme raději šly všechny tři ke mně domů.

3/5 2