Hledání úkrytu část dvě

Další den jsme s Noahem pokračovali loukou. Do chvíle dokud jsme neuviděli les. Zeptala jsem se Noaha ,,Půjdeme přes les?''. Noah mi hned odpověděl,,Já bych se radši lesu vyhnul.'' . ,,Proč?'' Zeptala jsem se. Odpověděl ,, Les je příliž nebezpečný a nemám na něj dobré zpomínky.'' Chilku jsem přemýšlela, ale les mě moc lákal. Moje zvědavost byla tak velká, že jsem se rozběhla do lesa. Noah mě dohonil a zastavil. Povídal ,, Ty jsi se zbláznila, nechala jsi mě na louce a odběhla pryč do lesa!!!''. Noah vypadal velmi rozzuřeně. Tak jsem se mu omluvila ,, Promiń Noahu já nechtěla.'' Sklesli mi uší a pokračovala jsem do lesa. Za okamžik se ozval Noah,, To nevadí ,vím jaká je tvoje zvědavost.''. Zastavila jsem se a zeptala ,,Takže se na mě nezlobíš??''. Noah odpověděl ,, Ne, ale příště mi řekni co děláš.''.Vrátila jsem se k němu a zeptala.,, Dobře, ale co jsi myslel těma špatnýma zpomínkama?''.Noah mi začal vyprávět, co se stalo, když vyrůstal :,,Tenkrát jsem byl ještě malé ptáče, žil jsem v lese se svou rodinou.Měli jsme hnízdo na kterém jsem byl já a tři moji bráškové.Moji bráškové rychle rostli.Když jsem získal peří, tak mě nejstarší bráška vyhodil z hnízda.Dole jsem se zpamatoval, byl jsem vystrašený a nevěděl co mám dělat.Les byl příliš nebezpečný, mohla mě zežrat jakákoliv dravá zvěř. Musel jsem se dostat z lesa. Naučil jsem se, umět dobře ukrývat, abych se schoval dravcům.Chodil jsem patnáct dní ,pak jsem se konečně dostal z lesa. V louce jsem našel bezpečí a hodně žížal.Pak jsem zkoušel chytat myši a létat. Jednou jsem Letěl a uviděl jsem tě jak jsi zmateně na někoho volala a točila se v kruhu. Po čase se mi tě zželelo, tak jsem k tobě zaletěl a málem jsi mě snědla.Když jsem však přinesl malého králíčka, tak jsi mi poděkovala a najedla, potom jsme se stali přátelé.'' Noah se odmlčel.Řekla jsem,,já vím , že jsi mi zachránil žívot, ale co se děje?.'' Noah:,, Narazili jsme na Hory Pierwany, zde jsem vyrustal.'' Odpověděla jsem,, Tak se rychle otočíme a nebudeme se už o tom bavit?'' Noah velmi smutně dodal,, Stmívá se, tak rychlí nejsme, aby jsme vyšli z lesa.Musíme tady přespat.'' Já jsem se šokovaně podívala na oblohu a řekla,,Vždyt´ tady můžeme umřít!! A často jsou tady i pumy!.Noah odpověděl ,,Já vím, ale co jiného chceš dělat?. ,,Nevím, možná se schovat pod támhleten spadlý strom a přenocovat.''Odpověděla jsem. Noah dodal,, dobrá ale spím na stromě, nehodlám ,aby mě sežlala puma, až budu spát.'' Takový strach jsem v životě neměla.Noah si spokojeně spal na větvi a já jsem nemohla usnout.Co když mě něco sní? Za několik minut jsem stejně spala jak špalek. ...........Pokračování příště..........