Setkání na Louce Bohů

Znechuceně vyflusnu hrušku. „Asi? Jsi ty?“ zeptám se, nepřítomně přitom hledíc k nebesům zataženým hustými mraky. I vlčice hraničící oheň svými schopnostmi by snad užila trochu pomoci. No tak.

Po skoro uzavření obvodu již lapám po dechu. Já tu Střelu zabiju.

Neuvědomím si, že se mě na něco ptá. Mám chuť zabořit čenich do jeho kožichu a prostě tak odpočívat a uklidnit se, ale nejspíš bych měl přemýšlet nad tím, jak můžu pomoct v hašení hrušek. Nemyslí mi to, jediné co teď chci je spát. Těžkne mi hlava. Snažím se to rozchodit ale neposlouchají mne končetiny.

Pomalu se vracím spět "Co se tu děje?!" vyděšeně zakřiknu a běžím blíž.

Všimla jsem si, že jsem prakticky v obložení kamenů které musela vyvolat ta nová vlčice. Uvnitř zbývaly už jen poslední hrušky, oddechla jsem si.

Lapajíc po dechu jsem se porozhlédla kolem sebe. ,,JSTE VŠICHNI V POŘÁDKU?" Zkřikla jsem

Tak tak jsem v sobě našla síly abych se nadechla, natož abych odpověděla na otázku té vlčice, a tak jsem radši jen přikývla. Na spálené mýtině ohraničené kameny dohořívala poslední hruška.

U Wittana ležela Střela. U Niny byla nějaká vlčice a dva vlci byly spolu taktéž. A pak taky jeden vlk který se vráil. Vypadalo to že všichni byly v přádku. Co to tu střelu napadlo..

,, WOLFY VRAŤ SE " křikla jsem na Wolfy

Měla jsem tušení že něco není ok ale nečekala jsem osobně že to bude až takhle vypadat. "Co se stalo Střele?" zeptala jsem zvědavostí a taky jsem se obávala aby se něco ještě jí nestalo. "Chápu že se ptám na tohle příliš moc" dořekla jsem a podívala jsem se na ostatní.

Vše se pomalu uklidňuje a nebýt těch bouřkových mraků, bylo by teď nebe jistě plné hvězd. Povzdychnu si, chytím Střelu za kožich na krku a chystám se ji táhnout směrem k její jeskyni. Byl bych ji vzal na tržiště, aby na ni dohlédla Quantima, ale na tržišti je až nebezpečně mnoho chlastu.

,,Jen přebrala." Brouknu unaveně na Flo. ,,Od doby, co našla Arca zmrzlého v té sněhové záveji, šlo to s ní dost z kopce."

,,Když byla opilá, uměla aspoň předstírat, že se nic takového nestalo." řeknu přesto, že mám stále její chlupy v tlamě

,,Neměl jsem jí prodávat ty hrušky hádám."

"Ah, chápu. Doufám že bude v pořádku" Sklonila sem hlavu.

„To bych taky uměl,“ zabrblám přes hlavu rozpolcující migrénu, i když se snažím, aby se moje slova nedonesla moc daleko. Hlavně že Ambrose pro Alfin alkoholismus nestačil dostat infarkt…

Zdálo se, že nejhorší nebezpečí bylo zažehnáno, tak jsem se unaveně svalila na zem a začala si ošetřovat místa kde jsem cítila že mě to pálí. Zjistila jsem, že po téměř celé zadní noze se mi táhne vypálený pruh bez srsti, který byl nebezpečně červený. Zítra se o to postarám, pomyslím si, a přinutím se znova se postavit na nohy. Jde to těžce, ale nějak se do své jeskyně dostat musím. Rozhlédnu se ještě po ostatních, také zmožených hořícími hruškami.

"Chceš... už jít?" Zavrávorám. Očividně jsme asi pořád moc blízko na to, aby kouř působil..

,, Kalle. Mohla by jsi dnes ke mně do jeskyně. Je blíž než ta tvoje a vidím že jsi víc zraněná než já" zašeptala jsem a postavila se s bolestí pomalu na nohy

Uslyším, že Nina, která ležela na zemi metr ode mně, něco říká. Chvíli mi trvá než si to dám vše dohromady, ale pak kývnu hlavou. ,,Díky,'' dostanu nakonec ze sebe sípavým hlasem. Snad jsou všichni už v pořádku..pomyslím si, než se mi před očima zatmí.

„Očividně nejsi ve stavu, kdy bys tady měl zůstávat. Pojď. Jdeme.“ Podepřu svého přítele a strkám ho pryč.

Tiše jsem zavyla a v tu chvíli se objevil Jayden, který mi pomohl Kalle přesunout do naší jeskyně a položili jsme ji na velkou kožešinu kde tvrdě usnula

Přikývnu a snažím se co nejrychleji jít směrem k našim doupatům. V životě jsem se necítil slaběji a zranitelněji než teď. Je to fakt hrozný pocit být, aspoň co se pohybu týče, závislý na někom jiném. Konečně jsme se vzdálili natolik, abych se nadechl (z většiny) čerstvého vzduchu. Zastavím se abych si tento luxus užil

Když jsem uložila Kalle ku spánku, šla jsem se ještě na chvilku projít a nadýchat se čerstvého vzduchu.
Po chvíli jsem zahlédla divnou siluletu vlka který vypadal jako Matt (muj bratr) ale ignorovala jsem to a šla jsem spát.